Jak vznikají nemoci KVS?
VÅ¡eobecnÄ› se vÃ, že Äeský národ umÃrá nejÄastÄ›ji na kardiovaskulárnà onemocnÄ›nÃ. K tomuto typu onemocnÄ›nà vede náš styl života, takže je docela jednoduché se tÄ›mto chorobám vyhnout nebo je aspoň co nejvÃce oddálit. Mezi nejÄastÄ›jÅ¡Ã patřà infarkt myokardu. Ten obvykle vzniká v momentÄ›, kdy se ucpe céva zásobujÃcà krvà (a tedy kyslÃkem a živinami) srdeÄnà sval. Toto ucpánà může vzniknout tehdy, kdy je stÄ›na cévy poÅ¡kozena ukládánÃm tukových látek z potravy. Ty se do stÄ›n cév mohou ukládat, pokud jich je v krvi mnoho a tÄ›lo je již nedokáže zpracovávat. PrvotnÃm problémem je samozÅ™ejmÄ› nadbytek tuků (pÅ™evážnÄ› živoÄiÅ¡ných) ve stravÄ›.
Pokud se tyto látky zaÄnou ve stÄ›nÄ› cév ukládá, organismus na nÄ› urÄitým způsobem reaguje. V tomto mÃstÄ› vzniká velmi specifická zánÄ›tlivá reakce, docházà tak k dalÅ¡Ãmu prohlubovánà problému. V tomto postiženém mÃstÄ› je stÄ›na lehce vyboulená, ale samo o sobÄ› toto k úplnému uzavÅ™enà nepovede. NejvÄ›tÅ¡Ã problémem je to, pokud silou narážejÃcà krve se nemocná sliznice poÅ¡kodà jeÅ¡tÄ› vÃce. Tak dojde k tomu, že organismus zahájà koagulaÄnà kaskádu, jak by v pÅ™ÃpadÄ› jiného poÅ¡kozenà stÄ›ny cévy také mÄ›l. Jenže takto dojde v mÃstÄ› zúženà k vytvoÅ™enà krevnà sraženiny, a ta způsobà zamezenà toku krve. Myokard, který nenà zásoben krvà zaÄÃná pomalu odumÃrat.
Projevà se to bolestÃ, duÅ¡nostÃ, palpitacemi, ztrátou vÄ›domÃ. Pokud vÄas zasáhneme, můžeme pacientovi pomoct tak, že ataku pÅ™ežije bez následků. KromÄ› infarktu myokardu je pak velmi Äastou pÅ™ÃÄinou smrti cévnà mozková pÅ™Ãhoda, zkrácenÄ› CMP. Ta může vzniknout tak, že do cév, které zásobujà mozek vletà trombus a opÄ›t dojde k omezenà zásobenà mozku krvÃ. Nebo naopak se může stát, že praskne cévnà malformace Äi jiná drobná cévka a krev se z nà zaÄne vylévat do prostoru mozku. Pro pacienta je opÄ›t nejdůležitÄ›jÅ¡Ã, abychom vÄas zareagovali a pÅ™ivolali pomoc.
Zdraví je číslo jedna
Zdraví je to nejdůležitější, co potřebujeme k přežití. Ne všichni z nás se narodili s darem, že nemají žádné omezení, ani postižení ať už fyzické, tak mentální. Určitě jste někdy potkali osobu s handicapem. Takovým lidem bychom se měli snažit pomáhat. Ano, možná můžou mít postižení, které rozesměje malé děti, ale i ty bychom měli učit, jak se věci mají. Kdybyste na jejich místě byli vy, také byste pomoc ocenili. Když už máme tu možnost o sebe pečovat, měli bychom toho využít. Hlídat si vyváženou stravu a mít dostatek pohybu by mělo být samozřejmostí. Snažte se pít dost čisté vody, tělo vám určitě poděkuje. Vyloučí se z vašeho těla mnoho toxinů a budete svěží a zářit.
Pravidelně bychom měli jíst ovoce i zeleninu. Nejlépe každý den alespoň pár kousků od každého. Máte rádi fast food ? Kdo ne, ale neměli bychom se ním cpát každý večer u televize, pak se budeme divit, kde se vzaly ty kila navíc. Na internetu existuje mnoho webových stránek, které vám poradí, jak se o své tělo lépe starat, změny na době začnete pozorovat velmi brzo. Najdete tam i BMI kalkulačku, kde zadáte svou výšku s váhou a zjistíte alespoň obrazně, zda je vaše váha v normě. Psychické zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické. Naše psychické problémy se většinou negativně projeví na těle právě na fyzickém zdraví. Měli bychom se o sebe naučit starat i po psychické stránce.
Zkuste se zastavit a chvíli se nestresovat. Zhluboka se nadechnout a uvědomit si, že když vše nebude hned, tak svět neshoří, je to nejdůležitější. Sami musíte přijít na to, jak se dostat do psychické pohody, je to individuální. V případě, že máte pocit, že to sami nezvládnete, zkuste navštívit odborníka. Může vám hodně pomoci, abyste se cítili lépe. Pokud ale sami chtít nebudete, nenuťte se do toho, to by vám příliš platné nebylo. Starejme se o sebe:)
Očkování miminek
V článku opravdu nenajdete návod, co očkovat a co naopak vynechat. Vždy je na rodičích, aby oni společně s lékaři zvážili rizika aplikace ne/očkování. Vynecháme i finanční nákladnost očkování. V článku se seznámíme se základním očkování dítěte do jednoho roka.
Rotaviry
Rotavirus je vysoce nakažlivý virus, vylučuje se stolicí. Vydrží na rukou, hračkách a na pevném povrchu až několik dnů, navíc je docela dobře odolný proti běžným desinfekčním prostředkům. Virus se projevuje průjmem, bolestmi břicha, zvracením a horečkou. Průjem a zvracení se objevuje několikrát během dne. V těžkém průběhu proti snadno může dojít k velkým ztrátám tekutin, které se nemusí obejít bez hospitalizace dítěte a infuzní léčby.
Pneumokokové onemocnění
Pneumokoková bakterie vyvolává spoustu onemocnění. Mezi ně patří pneumokoková meningitida (infekce mozkomíšních obalů, které chrání mozek a míchu), zánět středního ucha, zápal plic či otravu krve. Přenos probíhá prostřednictvím slin, kašlem nebo kýcháním. Nosičem onemocnění je až 20 % populace, přitom většina nosičů o tom, že jsou nosiči bakterie, vůbec neví.
Meningokok
Onemocnění meningokokem patří k nejrychleji se probíhajícím infekčním onemocněním. Onemocnění se nejprve projevuje jako obyčejné nachlazení nebo chřipka. Mezi první příznaky patří bolest hlavy, horečky a zvracení. Přidává se celková únava, ke které se o pár hodin později přidávají dýchací potíže, ztuhnutí krku. Dostavit se může zmatenost, záchvaty a ztráta vědomí. Následky onemocnění mohou být zjizvením kůže, poruchy zraku nebo sluchu, poruchy duševních a motorických dovedností nebo dokonce úmrtí nemocného.
S onemocněním se lze setkat v jakémkoli věku, ale nejvíce ohroženy jsou děti do 4 let a dospívající od 15 do 20 let. Onemocnění se šíří velmi snadno, kapénkami vzduchem.
Plané neštovice
Infekční onemocnění planých neštovic je u zdravých dětí dobře snášeno bez větších komplikací. Tak tomu není u dospělých, u kterých může být průběh závažný. Onemocnění se projevuje červenými pupínky většinou bez vedlejších projevů. Nicméně, ani člověk, který prodělal plané neštovice, není ochráněn. Virus se může v těle zapouzdřit a probudit se k životu v jakémkoli věku svého hostitele.