V čem je dobrý odklad školní docházky

Mnoho rodičů v současné době volí možnost odkladu školní docházky svého dítěte. Může se stát, že dítě ještě není tolik vyspělé, což může souviset i s předčasným narozením dítěte a třeba komplikovaným porodem. Dítě tak může být inteligentní, ale jeví se jakoby pořád o krůček pozadu. Některé děti jsou schopné se v šesti letech soustředit na výuku a nemají výraznější problémy. Je ale mnoho dětí, které se teprve postupně k tomuto cíli dopracovávají. Jsou více nepozorné, nesoustředěné, nedokážou pochytit a zapamatovat si všechny věci, všechno to, co paní učitelka říká. Plno věcí zapomenou nebo si nedokážou vzpomenout, jak to přesně bylo, jestli paní učitelka říkala v úterý nebo ve čtvrtek.

Pro tyto děti je opravdu odložení školní docházky dobrou volbou, protože za ten rok jejich nervový systém dozraje a dostane se na úroveň ostatních dětí. S tím, jak nervový systém vyspívá a dozrává, tak obtíží v oblasti nepozornosti ubývá. Chce to hodně trpělivosti, snažit se dítě nepřetěžovat, dopřát mu dostatek odpočinku. Učit se s ním kratší dobu, ale zato častěji.

Velmi důležité je, v případě odkladu školní docházky, tento rok nepromarnit a maximálně využít k předškolní přípravě dítěte. Pokusit se o nápravu logopedických vad, správný nácvik držení psacích potřeb a dalších grafomotorických činností. Návod, jak na to, poskytnou pedagogicko-psychologické poradny, učitelky mateřských škol, případně existuje plno webových stránek na toto téma na internetu, i plno kvalitní literatury a procvičovacích sešitů.

Hlavní výchovný úkol rodičů spočívá v tom, aby dítě připravili na školu takovým způsobem, aby se dítě do školy pokud možno těšilo, případně aby z ní alespoň nemělo strach. Domácí příprava a výuku by měla probíhat formou hry, zábavy, a ne formou příkazů, trestů a zákazů. V tom je největší zodpovědnost rodičů, aby dítě pozitivně motivovali k učení.

Jak zasáhne ekonomická krize děti?

Peníze, peníze, peníze. Tohle slovo dnes slýcháme častěji, než kdy dřív. Velké procento rodin i jednotlivců totiž trpí v souvislosti s neustálým zdražováním. Všude se skloňují slova jako chudoba, nedostatek, bankrot, krize. A ačkoliv finance řeší pouze dospělí, tyto problémy zasáhnou i do světa dětí. Jak?

Zvyk je železná košile

Donedávna byla většina dětí z českých rodin zvyklá na jakýsi blahobyt. Spousta dárků pod stromečkem, narozeninové oslavy, výlety, značkové hračky a oblečení. To všechno se najednou musí omezit. V podstatě sice nejde o žádnou katastrofu, jelikož děti si skutečně se všemi hračkami ani nestačí vyhrát, a do života nepotřebují hromady výletů, ani nákladné narozeninové oslavy, jenomže jde o princip, a tím je, že na to zkrátka byly zvyklé. Nyní si však budou muset začít zvykat na fakt, že je všeho méně, a ačkoliv jim možná nic chybět nebude, ten pocit pozlátka, které se nad nimi ještě nedávno vznášelo, najednou zmizí.

Dobroty

Naši předkové jedli co je, a to proto, že na to zkrátka byli zvyklí, a nemohli si vybírat. Naše děti však mohou, a tak upřednostňují drahé jogurty, speciality, a nejrůznější mlsy. Denní menu v podobě chlebu s máslem k snídani, klasického oběda, a studené večeře, je pro ně velkou neznámou, jelikož vyrůstají na výběrovém pečivu a značkových cereáliích, obědech z restaurací, a teplých večeřích. Často tak od dítěte slyšíte, že nejí to, ani ono, jelikož si zkrátka vždy mohlo vybírat. Nohama na zem, a děti zůstanou v šoku.

Zájmové kroužky

Přihlásit dítě na několik zájmových kroužků už se tak nějak stalo standardem. Rozšířit jim obzory, a naučit je něco navíc, aby v životě dosáhli větších možností, se však brzy také začne stávat nereálným. I zájmové kroužky podražily, a tak si je nebude moci dovolit každý rodič. Alespoň ne v takové míře, jako dodnes. Proto mnoho rodičů začne dávat přednost kroužkům, které jsou zdarma, a nebo se zaměří pouze na ten nejpodstatnější.

Dejte najíst dětem

Snad každý chce pro svoje blízké to nejlepší. O dětech to platí dvojnásob. Proč se tedy neustále objevují články o hladovějících, podvyživených nebo obézních dětech? Proč dospělí, kteří mají mít rozum a být jim příkladem, dopustí, aby jejich nejbližší si zadělali na zdravotní problémy už v dětství.

Rodič má být vzorem, příkladem. Vše pramení z rodiny. Týká se to i stravovacích návyků. Nejsem zastánce ani jednoho vyostřeného tábora, vše ale musí mít hranice. Už od útlého věku je nutné dětem vštěpovat pravidla a řád. Je nezbytné, aby se naučily správně stolovat. Rodina má jíst společně u stolu. Jídla by se měla podávat přibližně ve stejnou dobu, tak aby všichni věděli, v kolik hodin mají být doma. Dnes, pokud se ve škole zeptáte žáků, zda doma společně zasedají k jídlům, jen málokdy se vám dostane kladné odpovědi. Často jedí odděleně, někdo u televize, počítače. Obvyklé je, že jídlo zcela i vynechají. Poté dochází k tomu, že z hladu snědí něco nezdravého. Pravidlem bývá, že jim na to rodiče dají ještě finance.

Kdy tedy začít? Jestliže malého už přikrmujete, už sama kvůli sobě, nastavte i řád. Je jasné, že nebudete zcela dochvilná. Ale přibližně budete vědět, kdy snídáte a kdy přijdou na řadu další jídla. Dítě tak dostane režim a vy máte aspoň představu, jak na tom budete s časem. Pokud ho naučíte jíst pravidelně a pestrou stravu, nebudete řešit problémy v dalších vzdělávacích zařízeních. Je nepříjemné, pokud si vám učitelé stěžují, že vaše dítě je vybíravé a neumí sedět u stolu. Z ostudy pak máte kabát.
V dnešní době nezabráníte tomu, aby tu a tam malý snědl něco nezdravého. Mějte to ale pod kontrolou. Striktní zákazy a omezování nejsou žádoucí. Při první příležitosti, kterou si vždycky děti naleznou, vše doženou a často to z přejedení končí bolestí břicha a zažívacími problémy. Buďte realisti! Dnešní doba je neúprosná. Striktní dodržování zdravé výživy a opačného protipólu je nesmysl. Tu a tam, si dovolte malé zhřešení. Většinou to naplánujte s výletem, kdy po sportovním výkonu se můžete odměnit.
Malý člověk potřebuje ke správnému vývinu pestrou stravu. V malém množství ničemu neuškodíte. Nesmí to být ovšem denním chlebem.