Jak vznikají nemoci KVS?
VÅ¡eobecnÄ› se vÃ, že Äeský národ umÃrá nejÄastÄ›ji na kardiovaskulárnà onemocnÄ›nÃ. K tomuto typu onemocnÄ›nà vede náš styl života, takže je docela jednoduché se tÄ›mto chorobám vyhnout nebo je aspoň co nejvÃce oddálit. Mezi nejÄastÄ›jÅ¡Ã patřà infarkt myokardu. Ten obvykle vzniká v momentÄ›, kdy se ucpe céva zásobujÃcà krvà (a tedy kyslÃkem a živinami) srdeÄnà sval. Toto ucpánà může vzniknout tehdy, kdy je stÄ›na cévy poÅ¡kozena ukládánÃm tukových látek z potravy. Ty se do stÄ›n cév mohou ukládat, pokud jich je v krvi mnoho a tÄ›lo je již nedokáže zpracovávat. PrvotnÃm problémem je samozÅ™ejmÄ› nadbytek tuků (pÅ™evážnÄ› živoÄiÅ¡ných) ve stravÄ›.
Pokud se tyto látky zaÄnou ve stÄ›nÄ› cév ukládá, organismus na nÄ› urÄitým způsobem reaguje. V tomto mÃstÄ› vzniká velmi specifická zánÄ›tlivá reakce, docházà tak k dalÅ¡Ãmu prohlubovánà problému. V tomto postiženém mÃstÄ› je stÄ›na lehce vyboulená, ale samo o sobÄ› toto k úplnému uzavÅ™enà nepovede. NejvÄ›tÅ¡Ã problémem je to, pokud silou narážejÃcà krve se nemocná sliznice poÅ¡kodà jeÅ¡tÄ› vÃce. Tak dojde k tomu, že organismus zahájà koagulaÄnà kaskádu, jak by v pÅ™ÃpadÄ› jiného poÅ¡kozenà stÄ›ny cévy také mÄ›l. Jenže takto dojde v mÃstÄ› zúženà k vytvoÅ™enà krevnà sraženiny, a ta způsobà zamezenà toku krve. Myokard, který nenà zásoben krvà zaÄÃná pomalu odumÃrat.
Projevà se to bolestÃ, duÅ¡nostÃ, palpitacemi, ztrátou vÄ›domÃ. Pokud vÄas zasáhneme, můžeme pacientovi pomoct tak, že ataku pÅ™ežije bez následků. KromÄ› infarktu myokardu je pak velmi Äastou pÅ™ÃÄinou smrti cévnà mozková pÅ™Ãhoda, zkrácenÄ› CMP. Ta může vzniknout tak, že do cév, které zásobujà mozek vletà trombus a opÄ›t dojde k omezenà zásobenà mozku krvÃ. Nebo naopak se může stát, že praskne cévnà malformace Äi jiná drobná cévka a krev se z nà zaÄne vylévat do prostoru mozku. Pro pacienta je opÄ›t nejdůležitÄ›jÅ¡Ã, abychom vÄas zareagovali a pÅ™ivolali pomoc.